GN©2012Blog

To, že se považuji za znalce v oblasti politiky muslimského světa a souvisejících problémů je o mě známé. Vysloužil jsem si tím nespočet nadávek a rádoby kritických štouchanců od kdejakého všeználka z Horní Dolní - ale to je to nejmenší, co mě dělá starosti. Nejsem ani Žid, či člen nějakého tajuplného spolku ze seznamu konspiračních theoretiků. Moje názory jsou čistě soukromé a nikomu je nevnucuji. Za posledních pět let jsem navštívil 5x Irák, 3x Saudskou Arábii a Kuvajt, 7x Izrael, 2x Irán, Turecko a Lebanon, 3x Pakistán a Afganistán.

Neudivuje mě státnická idiocie některých českých politiků - jako to bylo v případě Jiřího Paroubka, který se lísal k Syrskému řezníku Bašáru al-Asadovi. Také mě nepřevapuje, že v České republice existuje onen podivný proud převrácených skutečností - jako je mentální sebecenzůra u některých lidí, kteří zlehčují zločiny odstraněných diktátorů Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího.

Proto se můžeme dočíst - že Spojenci a Amerika válku v Iráku prohráli, i když je to naopak. Nebo to, že Saddám Husajn byl zavražděn Američany, přestože byl odsouzen právoplatným iráckým soudem pod dohledem mezinárodních pozorovatelů. Přibližně 1 milion mrtvých v desetileté válce s Iránem, přepadení nezávislého státu Kuvajt, použití zbraně hromadného ničení k vyvraždění kurdských vesnic a vyhlazení více než půl milionů vlastních občanů - to nejsou dost přesvědčivé argumenty pro jeho zastánce.

Něco podobného se opakuje v případě odstranění jednoho z nejperveznějších kmotrů terorismu, Muammara Kaddáfího. Možná je to tím, že v době jeho "slávy" byly informace v České republice sešněrovány nemilosrdnou cenzurou a tak jeho zastánci mají v mozku zašifrovány pouze to - jak byl veleben co by lidový revolucionář a vítaný spojenec Moskvy. Dokonalou absurditou je vyzdvyhování Kaddáfího jako architekta hospodářského zázraku Libye. Země, která má takové množství nalezišt surové ropy a pouhých 6,5 milionů obyvatel - musela by životní úrovní dosahovat standartů Saudské Arábie či ostatních monarchií v Arabském regionu. Proto Kaddáfího zastánci používají k přirovnání okolní chudé země, které podobné přírodní bohatství nemají.

I já pozorně sleduji to, co se na severu Afriky děje. Mám tam hodně přátel. Nejsem však stoprocentně přesvědčen o tom - že poměrně mírné revoluce, které tam v minulém roce proběhly - znamenají vývoj k horšímu, k nastolení vlád militantního islámu. Nepodcenuji takové nebezpečí - ale jsem přesvědčen, že o budoucnosti se rozhodne především v Egyptě, nejvýraznější "supervelmoci severní Afriky". Podaří-li se egyptské armádě, která už tradičně drží skutečnou moc - přinutit muslimské nacionalisty, kteří vyhráli volby - k odklonu od nejhorších extrémů, může nastat doba, kdy se toto hnutí podřídí alespon některým pravidlům mezinárodně uznávaného kodexu. Tvrdím, že není potřeba podléhat panice - v Egyptě, stejně jako v Pakistánu je armáda vlastně ten nejdemokratičtější prvek a vždy dokázala využít své moci ke stabilizaci situace.

Nejčastěji položenou otázkou, kterou vždy dostávám po svém návratu ze Středního východu je - jestli tam znovu vypukne válka. V posuzování tamější situace musíte odhodit stranou veškerý idealismus. Složitá arabeska, kterou sever Afriky připomíná - nelze vyřešit bez určitého cynismu a velké dávky pragmatismu. Izrael - jako jediná nukleární země regionu nemůže v žádném případě připustit, aby některý arabský stát získal podobné zbraně. Je to otázka jeho holé existence. V okamžiku - kdy se podobné nebezpečí vyskytne - udělá absolutně cokoliv - aby toto nebezpečí odstranil. Nedokáže-li mezinárodní společenství přinutit Irán k zastavení vývoje nukleárních zbraní - k vojenskému zákroku ze strany Izraele dojde. Vyvolá-li to válku - to záleží na mnoha okolnostech. To, že se dvě ze tří světových velmocí - Rusko a Čína odmítají připojit k politickým a obchodním sankcím vůči Iránu je možná zárodek toho - proč k válce nakonec dojde.

Protože na to vše pohlížím z určité bezpečné vzdálenosti za mořem - moje názory nejsou tolik nabity emocemi. To je ten rozdíl oproti Evropanům - protože "starý kontinent" nejen prochází složitým obdobím historického pokusu o sjednocení - ale je v těsné blízkosti arabského regionu. Dnes již nikdo nepochybuje, že přístup a ovládání přírodních zdrojů energie bude hrát hlavní úlohu v budoucnosti. A to je největší slabina Evropy, protože je nemá. Proto je ze strategického hlediska v jejím zájmu postup NATO v Libyi, at už se to někomu líbí, nebo ne. Kritizuje někdo Rusko za to, že nedodá Evropě více plynu v období kruté zimy, protože dává přednost vlastní potřebě? Nesouhlasím s podobnými emocemi, které do dnes zmítají určitým druhem lidí - když se jedná o válečný konflikt, který zmítal Balkánem. Zákrok NATO a Američanů - který někteří farizejové ironicky nazývají "humanitární bombardování" - a nálepkují jako válečný zločin. To jim opravdu vadí ukončení etnických čistek a hromadného vyvraždování? Nezáleží na tom, kdo koho likvidoval - hromadné hroby na obou stranách mají stejnou hrůzu. Kdyby k zásahu nedošlo - válečný konflikt by se rozšířil jako rakovina, jistě by do sebe vtáhnul i militantní islám - něco, proti čemu ti stejní farizejové tak urputně bojují.

V případě vypuknutí války na severu Afriky existuje reálná šance, že problémy zasáhnou i Evropu. Je znám tzv. "Saddámův syndrom" - kdy zločinecký režim, který se ve válce ocitne v úzkých - odhodí stranou veškeré zábrany a snaží se do konfliktu zatáhnout ostatní země. Pochází z průběhu Druhé války v zálivu, kdy Saddám Husajn dal příkaz k odpalování raket na Izrael, který se války nezůčastnil. Bylo by takovým překvapením, kdyby např. islámští fanatici vládnoucí v Iránu začali v podobné situaci vystřelovat rakety na jižní část Evropy?

Nebyl bych vůbec překvapen, kdyby i v České republice v případě takového válečného konfliktu se našli lidé, kteří by se postavili na stranu Mahmúda Ahmadínedžáda a ájatolláha Alí Chameneího. Je to výsledek jakéhosi bizardního zvyku dávat do souvislosti věci, které k sobě nepatří (přirovnávání neoblíbených politiků ke zločincům typu Kaddáfímu či Saddáma). Přestože existuje hodně varovných signálů - že něco podobného by mělo nedozírné následky pro budoucnost Evropy a sever Afriky - neodvažuji se zabíhat do podrobností, či nějakých konkrétních předpovědí.

Copyright ©2012 George Novotny